Názorovník

Modlitba za Brumbála Československa

18. prosince 2011 v 14:03 | strigga
Co je však největší,
co je však největší,
ta lidská svoboda...

Teď budu horší než Elfias Dóže, promiňte mi to. Ale já myslím, že Havel si to zaslouží.

Volební mišM-A-S-H

28. května 2010 v 19:04 | strigga
Jelikož jsem opět přivázáná doma, neboť mám pro změnu cosi s nohou (po právě prožitých dvou týdnech mě neustálé zdravotní komplikace přestaly udivovat) a nesmím ven, aby mi "do toho zánětu nevlezla infekce" (vcelku useless opatření, když si vezmete, kolik infekcí musí číhat u nás na zahradě), měla jsem dnes dosti času, abych se zamýšlela nad aktuálními tématy. Zde budete moci pozorovat výsledek jedné z takových mých hluboce filosofických úvah; a bude se týkat tématu více než aktuálního (ano, více, neboť jako obvykle předbíhám svou dobu :)). Téma tedy zní - VOLBY 2010.

Bohužel ještě nejsem věkově způsobilá k tomu, abych mohla sama vhodit do urny svůj hlas. (Což byla krásná metonymie, neboť kdo kdy viděl někoho, jak hází do urny hlas?) Neřeknu vám, koho bych volila, kdybych mohla, poněvadž je to už takový zvyk - ačkoli, pokud jeden už k těm volbám jde a někomu svůj hlas dá, předpokládá se, že se ten člověk nemá za co stydět. Stydět by se měli spíš ti, kteří k volbám vědomě a z vlastního rozhodnutí nepůjdou. Přestože na to mají právo.

Tichá dohoda

7. února 2010 v 14:38 | strigga
Povím vám o jedné takové tiché dohodě. O tiché dohodě, která vznikla zcela náhodně vinou jednoho člověka, a přitom byla mlčky a tiše přijata lidmi, kteří viníka v životě neviděli. O tiché dohodě, kterou bez námitek přijali dokonce i lidé, jež se obvykle hlasitě ozývají kvůli každé hlouposti a rozčilují se nad nepozorností jiných. Která byla zvláštní ukázkou lidského souznění, spolupráce a empatie. A která byla násilně vyzrazena mně velmi blízkým člověkem, člověkem, který nemá ani tušení, jak mi to zvláštně připomnělo jeden velmi starý případ.

Začalo vás to zajímat? Račte dále pod perex...

Stručně, jasně, bez servítek

19. ledna 2009 v 16:29 | strigga
Žádná povídka, žádné verše, žádný fejeton. Článek. Prostě článek. Po dvaceti dnech. Vlastně se divím, že sem ještě někdo chodí - a díky za to. Že jste se na mě nevykašlali.
Říkala jsem, že nebudu psát... jenže kolem mě se děje tolik věcí, a je tak málo lidí, se kterými bych si o nich mohla popovídat. Chci to jen shrnout a něco vám o tom říct - a jestli napíšete komentář, budu hrozně ráda. Tak... do toho.

Tak zaprvé, před čtyřiceti lety se upálil Jan Palach. Kdo to neví, je buď blbec nebo komunista (ten ovšem jen dělá, že to neví), kdo to ví, možná si dneska alespoň symbolicky zapálí svíčku a zamyslí se nad tím, co se od jeho smrti změnilo. Možná to mělo tenkrát národ vyburcovat víc, co říkáte? Možná by nám to dodnes mělo připomínat hrozbu režimu, kvůli kterému se upálil člověk, který by mohl mít celý život před sebou. A možná už kvůli němu by ti, kteří dělají, že nic neví, mohli zapřemýšlet sami nad sebou.

Zadruhé, před několika dny zemřel Jan Kaplický. Proč nám to říkáš, napadlo vás určitě, to už dávno víme - říkám vám to proto, že nechápu, proč mu tu zatracenou knihovnu nepostavili. A taky proto, že se mu v den jeho smrti narodila dcera. A taky proto, že takhle na ulici zemře v zimě denně deset lidí. A taky proto, že Kaplický byl nejen skvělý architekt, ale také velký snílek a vizionář a jeho smrtí, ač se nám to možná nezdá, jsme hodně ztratili.

Zatřetí, Václav Havel je v nemocnici. Kdybych měla zapisovat každý den zprávy z rádia, zněly by asi takhle: 1.den - Václav Havel je v nemocnici. 2. den - stav Václava Havla je vážný. 3.den - stav Václava Havla se mírně zlepšil, ale pořád zůstává vážný. 4.den - stav Václava Havla se mírně zlepšil, ale pořád zůstává vážný. 5.den - stav Václava Havla se mírně zlepšil, ale pořád zůstává vážný... zajímalo by mě, kdy se ten jeho stav zlepší natolik, že už vážný nebude. A doufám, že to bude brzy.

Za čtvrté, vedeme Evropskou unii. Převratná novinka, co? A abych pravdu řekla, není ani třeba k tomu nic dodávat. Snad jen to, že Bulhaři zřejmě nemají smysl pro humor a Slováci, do kterých bych to nikdy neřekla (vzhledem k mému slovenskému původu), asi taky ne. Samozřejmě ale nejde o národ, nýbrž o pár politiků, kterým se Entropa nelíbí. Tak snad si neutrhneme další velkou ostudu, aby nám to všemocná paní Evropa odpustila.

Za páté, ruské problémy s plynem mě nezajímají a ukrajinské už vůbec ne. Že Ukrajinci kradou plyn (ačkoli, kdoví), není věc zbytku Evropy, a tahle forma vydírání je, řekla bych, poněkud nepromyšlená. A jestli se jim ten plyn teď zasekl někde v trubkách na Sibiři, no tak to jsme v háji, cheche. To to Putin skvěle vymyslel.

Tak jo, dobře, pět bodů stačí, i když je toho víc (viz takový Kulínský, žejo). Zkuste se vyjádřit alespoň k jednomu, máte-li chuť, třeba vás to donutí trochu zapřemýšlet a třeba k tomu donutíte vy mě a můžeme tu z toho udělat takové trochu jako diskusní fórum, co vy na to? ;)

Na dobu neurčitou se opět loučí vaše drahá

Strigg

Jak mě zasáhla krize

9. prosince 2008 v 19:57 | strigga
Jak na mě dolehla krize? Rychle a jednoduše. Mámu kvůli ní včera vyhodili z práce, kde byla dvanáct let.

Nesmysl o smyslu bez smyslu

18. května 2008 v 16:20 | strigg
Před chvílí jsem dočetla článek u Morgany, a nějak mi zůstal v hlavě. (Má tam v tom vakuu dost místa, nebudu mu bránit.) Jestli si ovšem chcete přečíst mou následující myšlenkovou smršť, prosím, přečtěte si ten článek taky. Odkaz? Tady. Díky Níniel, že to napsala, protože... protože to řekla za mě. Mám naprosto stejný názor, zvlášť co se poslední části její úvahy týče. Pokusím se vám to trošku osvětlit, mějte se mnou trpělivost...

Koblihy doktorům!

14. února 2008 v 22:25 | strigga
Věřili byste tomu, že jsem málem zapomněla vlastní heslo? To už jsem prostě já -asi na mě dolehla atmosféra blížících se prázdnin. Poslední den školy - a pak - haúúú, týden volna! Takže jsem si našla čas (schválně, koukněte na čas přidání...) na přepsání téhle krátké úvahy. Je to něco na způsob aktuálního dění, a je to opravdu krátké, takže vás to snad nestihne zabít :) název je víc než podivný, řekla bych...
 
 

Reklama