O ztraceném kuřátku & Otázky

9. března 2017 v 8:04 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Možná bych mohla zapřemýšlet nad založením nový rubriky - jmenovala by se třeba nějak jako "Z čeho se potřebuju vypsat, ale neumím tomu dát smysluplnou prozaickou ani básnickou podobu, a tak prostě vrším věty na sebe a doufám, že mi to tam někde odpustí"..

To by se ovšem nevešlo do menu. Tak třeba "ZČSPVANTDSPABPATPVVNSADŽMTTNO". Jo. To je mnohem lepší, vážně.



***

O ztraceném kuřátku

Cesta je dlouhá a trnitá a bolí
a někdy vlastně nevíme kam jdem
a postupem času
začneme mít strach z křižovatek
protože znamenají, že se musíme rozhodnout
a každé naše rozhodnutí vede jinam
a tam kde se naše cesty střetly s jinými
najednou rostou kopřivy
kde jsme se smáli teď jen skučí vítr
a když se ohlédneš nevidíš už cestu jaká byla
nic nezůstává beze změny
a když se ztratíš - pípáš mezi poli

♪♫♪


Otázky

Ráda bych psala smysluplnou poezii
jenomže, víte,
poslední dobou mám tolik otázek a žádný odpovědi
a tak mi nezbývá než psát o zmatenosti světa
protože psát já prostě musím
(dokud ještě žiji)




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 9. března 2017 v 9:32 | Reagovat

"a každé naše rozhodnutí vede jinam
a tam kde se naše cesty střetly s jinými
najednou rostou kopřivy
kde jsme se smáli teď jen skučí vítr
a když se ohlédneš nevidíš už cestu jaká byla"

Jo..

Alespoň se Ti daří z toho vypsat, mě ne :D Jsem ráda za ty verše - když se mi to nedaří, alespoň o tom píše někdo jiný..

Drž se..

2 strigga strigga | 9. března 2017 v 18:45 | Reagovat

Děkuju.. jsem trochu sobecky ráda, že v tom nejsem sama. Už zas. Jsem ultimátní sobý hnusec. :))) A vlastně ne, moc se mi to nedaří.. pořád se mi nedaří být doopravdy, radikálně upřímná sama k sobě, a tak ani tohle vypisování většinou moc nepomáhá. Ale mám z toho všeho v hlavě takovej hokej, že to někam na papír čas od času převést musím.. jsem ráda, že ti to něco řeklo (i když to zrovna není nic, co bych komukoli přála). Taky se drž. :)

3 Lee Lee | 17. března 2017 v 19:11 | Reagovat

... Tu básničku o kuřátku miluji, moje dětská srdcovka. Hlavně s tím koncem.
A myslím, že je lepší mít otázky bez odpovědí, než nemít ani ty.

4 Bella Bella | Web | 18. března 2017 v 11:06 | Reagovat

To jsem asi taky sobý hnusec :)) Ale myslím, že na tom není nic špatného. Myslím, že možná proto i publikujeme, protože věříme, že se najde někdo další, že v tom nebudeme sami. A nebo právě proto, že když jsme ztracený v sobě, možná se v tom najde někdo jiný. Myslím, že mě se daří být k sobě upřímná, ale nedařilo se mi to dát do básní. Teď jsem možná snad zase objevila dveře do říše inspirace :) A uvědomuju si, že chci psát přesně kvůli tomu, co mi to dává - spojení..

5 strigga strigga | 27. března 2017 v 8:41 | Reagovat

Lee, taky ji mám ráda :) a už jsem si na ni dlouho nevzpomněla, a to jsem ji jako malá vyžadovala pořád dokolečka.. :D
A jo, taky si to myslím. Kdybych si to nemyslela, asi bych to vůbec nebyla já. :) Ony ty otázky jsou možná nakonec stejně důležitější. Jen někdy člověka štve, že ty odpovědi nezná, a možná někdy ještě víc jen to, že se vůbec musí ptát..

Bell, máš pravdu. Mně se to jenom těžko přiznává, neb ráda předstírám, že žádný sobý hnusec nejsem. :D A k té upřímnosti - já se jí poslední dobou nějak bojím. I když, teď mi týden volna hodně pomohl urovnat si věci v hlavě a dívat se na ně trochu jinak. :)

6 Regi Regi | E-mail | Web | 20. dubna 2017 v 7:44 | Reagovat

Říkala jsem, že budu courat až v květnu, ale tohle mi nedá.
Je to už hrůza let, co jsem prožívala ty spousty otázek a pípala mezi poli. Takže vím, že tak jak prožíváš otázky, najednou zjistíš, že se nějak proměnily a prožíváš odpovědi. Někdy se z nich ani nemusí stát slova. A ne, že bys už nikdy mezi těmi poli neskončila, ale budeš vědět že na konci toho lánu cesta doopravdy je. A křižovatky už neděsí :-) Tak držím palce.

7 strigga strigga | 22. dubna 2017 v 20:41 | Reagovat

Milá Regi, děkuju moc.. tvůj komentář jsem s nadšením četla už ve čtvrtek, ale k odpovědi jsem se nějak dokopala až dneska. Jsem moc ráda za tohle ujištění, doufám, že to tak bude; jsem teď v takovým období, který by se dalo popsat asi tak nějak jedním slovem "DOSPĚLOST?!!", proneseným s patřičně zděšeně vytřeštěnýma očima :)) člověk najednou zjistí spoustu věcí a spolu s nimi se vynoří spousta otázek a některý z nich nejsou zrovna příjemný. Ale věřím, že časem se s nima vyrovnám a pochopím i odpovědi. Možná ne na všechny, ale snad aspoň na většinu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama