Květen 2015

A nedívat se

27. května 2015 v 23:31 | strigga |  (zatím bez názvu)
Střípeček. Miniaturní. A mám jen mlhavou představu, kam přesně patří.. ale patří tam.


Barvy

25. května 2015 v 2:05 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Přiznávám momentální a velmi silnou inspiraci tímhle naprosto kouzelným Rebelčiným drabbletem - a ♪hudbou k němu. Přiznávám dokonce, že jsem si z toho ukradla jeden obrat. Tímto prohlašuji, že není můj a nečiním si na něj žádný nárok :) omlouvám se. Napsala jsem to, protože člověk občas musí.
A já musela.
A napsala jsem to hlavně kvůli jinýmu obratu.. který mi straší v hlavě už hrozně dlouho. Byl to takový momentální zásah.. doufám, že se máte krásně. Můj život je teď na hodně podivný vlně - netuším, kam mě nese, ani jestli mě vynese výš, abych líp viděla, nebo utopí. Lituju jen, že jsem se nikdy neučila surfovat :)) nepotřebuje pak člověk všechny barvy světa, aby ho vytáhly a odnesly?
Jasně, strigg, jasně - dáváš smysl asi jako deštník a ta druhá věc na operačním stole. Jsou dvě ráno. Jdi spát.

Ukolébavka

14. května 2015 v 0:34 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Já sem ty svý drabblata z DMD dávám taky jak z chlupatý deky.. mám vtíravý dojem, že tu pořád chybí i značná část z roku 2013. :D No nevadí. Ale tuhle tu mít chci, protože.. no, protože to je jedna z mála poezií, co jsem do DMD za ty čtyři roky napsala. Vlastně jen asi jedna ze dvou. A mnohem upřímnější než ta první. Napsaná asi ve tři ráno.. měl to být muzikál, čili to muselo mít formu scénáře, ale vylezla mi z toho v podstatě báseň. (Co v podstatě! Formálně vybroušenější báseň jsem dlouho nenapsala, můžete si povšimnout, že každý verš má jedenáct slabik, což se mi obvykle nestává a upřímně na to kašlu :D ale tady mi to tak nějak vyšlo.)

Doctorovská. Ale i bez Doctora v tom snad něco je. (Ačkoli to k němu patří. Jenom ať to proboha nevidí Moffat, ten by z toho stopro udělal hroznej maglajz.)
Téma bylo tak šílený, že už si ten název snad ani.. jo - "Pravda je ženského rodu, protože je spíše krásná než praktická". A já na takovou hovadinu nedokázala napsat humor.. asi se ze mě stává fakt morous.
A mohlo to mít dvě stě slov.

A kdybyste ji nečetli.. pusťte si aspoň ♪tohle. Jednou ten film musím zas vidět. Je to už tolik let..


Už zase můžu

2. května 2015 v 1:58 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Už zase můžu - ten pocit, že už zase můžu psát sem. Ta zvláštní euforie z konce DMD, který jsem si neskutečně užila.. ale na kterým se mi letos strašně málo dařilo být sama sebou.
A ten pocit, když najednou při čtení výběrů sama sebou jsem.
A můžu si napsat tohle.

Patří k tomu ♪♫♪, díky který jsem to napsala, a kterou jsem objevila tady..