Únor 2014

(... a?)

25. února 2014 v 17:50 | strigga

(Asi tu v blízké době bude ještě jednou. Ale nemůžu za to, že ke mně se hodí stejně jako k Nim.)


Měsíční

18. února 2014 v 21:22 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Kratičká, napsaná dnes ráno po cestě z kolejí na Volze od Ravenky, která mě u sebe milosrdně nechala přespat. Kolem šesté byla úplná tma, zima a nad vysokými paneláky kolejí svítil Měsíc tak jasně, až to v té okolní polomlze bylo zvláštní.

Přišla mi do cesty jedna pozitivní věc, dala mi naději i strach a ukázala mi, že ještě umím cítit. Až moc.

Po cestě do školy mi pak v metru zničehonic, netuším proč, naskočilo v hlavě: Jakmile člověk začne věřit na kouzla, začnou se dít...


II.

15. února 2014 v 2:26 | strigga |  (zatím bez názvu)
Je úplňková noc, tak... kdy jindy?

Druhá část je kratičká. Třetí bude o něco delší, myslím :) uvidíme, kam mě příběh vhodí, jsem sotva na jejím začátku.

This is my winter song to you, the storm is coming soon, it rolls in from the sea...


I.

10. února 2014 v 23:20 | strigga |  (zatím bez názvu)
Netuším, kam mě tenhle příběh zavede, jestli vůbec někam. Tedy, mám nějaké mlhavé ponětí, kam až bych ho chtěla dovést, ale co všechno se odehraje mezi tím.. to vážně netuším.

Tahle kapitola vznikla před necelým rokem. Vrátila jsem se v ní ke věcem, ke kterým jsem se vždycky vrátit chtěla; podívat se na události, které každý zná, z pohledu někoho jiného.
Je to taková kompilace inspiračních zdrojů z nejrůznějších povídek, co jsem kdy kde četla, a úvah, které na základě toho vznikly...
No, nechci to zbytečně protahovat. Prostě jsem ráda, že jste si ji zrovna vy dvě chtěly přečíst.. tady je.

Keneu, gratuluju k určitě úspěšně složené zkoušce, a Jaen, prosím, promiň mi to čekání :) snad tě aspoň moc nezklame. (Psala jsem to pro sebe, tak kdoví.)

Deníkový zápis z 8. února 2014 aneb Titulek článku nesmí být [komplementárně opozitní adjektivum maximální]

8. února 2014 v 18:40 | strigga |  Z deníku jahodového maniaka
(- A ty si vážně myslíš, že tohle bude někdo číst..? - Sklapni, jo? Dík. - Není zač. - SKLAPNI!)

1) Konečně jsem dočetla Muchovu Pravděpodobnou tvář. A napsala na ni tu esej, co jsem měla napsat už před rokem. Pasujte mě někdo na Rytíře Nadzvukové rychlosti..

2) Podruhé jsem nezvládla zkoušku v autoškole. Podrobnostmi netřeba nikoho zatěžovat :D snad jen, že je to věc, která mě několik posledních měsíců ubíjí a trápí nejvíc ze všeho (i když už mnohem míň než dřív), a nejradši bych se na ni už definitivně vykašlala a po zbytek života š'tastně jezdila vlakem. Nenávidím řízení, nenávidím auta, a ze všeho nejvíc nenávidím ty okvádrované pány z magistrátu, kteří s kamenným výrazem obsadí zadní sedadlo, zapisují si do desek a nakonec vám sdělí, polopatě řečeno, že jste úplný idiot. (Vážně, nemáte tu ještě někdo pocit, že na tahle místa se musí pořádat speciální casting? Představuju si to nějak ve stylu "Hledáme co nejnepříjemněji vyhlížejícího muže středního věku, s povahou od přirozenosti nedůtklivou, který se v životě neusmál a rád si připadá důležitě. Pozn. Spěchá!)