Červen 2012

Snílek

28. června 2012 v 23:05 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Myslím, že můžu s klidem prohlásit, že tenhle malý pokus beze zbytku celý patří jistému pánovi. Protože vznikl vlastně kvůli němu. Schválně, jestli ho poznáte.

Původně to měl být jen tichý lítostivý povzdech nad tím, co on považoval za jasné a co nikdy bohužel tak jasné nebylo, pak se do toho začaly ale motat ještě jiné moje myšlenky... a nakonec myslím, že neříká přesně to, co bych chtěla, aby říkala. Holt si našla svoji cestu. Ale třeba to tam někde objevíte.

Rozloučení (na nějakou tu chvilku)

25. června 2012 v 11:23 | strigga |  V ráji žbleptařů
Jsem unavená. Nechce se mi jet na tábor, nechce se mi jet na druhý tábor, nechce se mi trávit prázdniny nikde jinde než tady, nechce se mi pracovat. Nechce se mi připravovat cizí svatbu, i když vím, že nakonec to všechno bude fajn... nechce se mi nic. Jsem otrávená, znechucená, nejradši bych se jen tak bezcílně toulala po okolí. Zvlášť v tomhle počasí.
A přece musím. Všechny ty věci, které se mi nechce dělat, prostě musím. Protože jsem se tak rozhodla, protože mám určitou představu o tom, jaká chci a mám být, a ta zahrnuje umazání něčeho z mé dosavadní povahy... nebo toho, čemu jsem říkávala povaha.
Zajímalo by mě, jestli se moje dohady potvrdí. Ale na to je ještě čas.
Tak vám chci všem popřát hezký prázdniny, ať už vás v jejich čase čeká cokoliv. Nevím, jak často tady budu nebo nebudu, ale zřejmě se nijak moc často neozvu. Práce nad hlavu a pokus o proměnu v duši... schválně, co z toho vyleze.
Mějte se, a hodně štěstí. Zase někdy.
Matta ne.
s.



Uspávanka

5. června 2012 v 22:58 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Ano, odmaturovala jsem... ne, nechce se mi tu pět ódy na vlastní genialitu. :D

Tuhle jsem psala sama pro sebe se vší hořkostí, co k tomu patří. Byla to jen chvilka, ale chvilka, kterou jsem si chtěla uchovat. Jako ve skleničce... plné slov. (Zajímavé, že má po cestě ze skvělých srazů člověk vždycky tak smutnou náladu.)
Po delší době zase jedna, ke které nerozlučně patří hudební doprovod. Prosím, pusťte si ho, zaslouží si být slyšen, bez něj by tu nebyla. (Jo, už zas ten soundtrack posouchám, sežerte mě...)