Květen 2012

Sametová & Poslední houslový den

24. května 2012 v 17:50 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy

Dvě básněnky, kvůli kterým jsem musela znovu a naposledy v životě projít všechny své otázky z dějepisu, až jsem je našla u pětadvacítky. Já věděla, že jsem si to tam někam psala... :D

Psáno ještě před maturou, takže se kdyžtak nedivte té mírné depresivnosti. Ale kupodivu musím říct, že se mi tyhle dvě kdovíproč opravdu líbí ;)

Trochu ticha

20. května 2012 v 12:12 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
... intimní lyrika? :D

Ano, vážení přátelé, za pár dní maturuju a nemám ponětí, kdy žil jaký zatracepený Ludvík, proč musel každý germánský kmen nutně vyplenit Řím ani proč vlastně ze započetí první světové obvinili Němce, když to byli Rakušáci, a pokud byste se mě ptali na stoletou válku, neřeknu vám víc, než že trvala víc než sto let, zatímco Archu úmluvy chtěl objevit Indiana Jones, čímž se ze starých civilizací hodlám přenést do filmového průmyslu ve 20. století. Zato ovšem už zase bydlím někde jinde, můj prokrastinační syndrom dosáhl neúnosné meze, shlédla jsem jedno celé anime a teď toho lituju, protože ten konec mě totálně zdeptal, a... ano, sem tam něco napíšu.
Well, nezlobte se, pokud vám to bude připadat nesrozumitelné; vzhledem k mé současné situaci tomu ani sama nerozumím... :D

Vybásni si samotu

9. května 2012 v 19:56 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
-
Jsem básníkem samoty
a malých tichých víček
pod nimiž se všechno hrouží do sebe

Křeček kouše čas

8. května 2012 v 12:57 | strigga |  V ráji žbleptařů
Než se konečně nadobro odebéřu do lovišť věčných, kde budu potichu brblati si pro sebe nadávky nepěkné na neschopnost svou předmaturitní, a přestanu alespoň na chvíli otravovat ve světě internetovém, ráda bych se s vámi podělila o jeden malý skvost, který se mi právě podařilo nalézt v archivu starých složek.

Je to článek z loňského tábora, který jsme jakožto vedoucí a táborové novinářky v jednom sesmolily se sestřenkou. Bylo jich určitě víc, a to ještě nemluvím o táboře 2010, kdy jsme vydávaly skutečné táborové noviny s tématem cesty kolem světa za 80 dní a Willy Fogg z toho vždycky chudák vyšel jako největší cvok na světě... no, o tom jindy. Loňský tábor byl na téma "Asterix a Obelix aneb Na křídlech svobody".

A jelikož jsem u něj právě málem umřela smíchy, doufám, že i Vám, přátelé, zpříjemní den a umožní vám kráčet dál s úsměvem na rtech :-)

Tábory šestek a já a já a já

4. května 2012 v 14:01 | strigga |  V ráji žbleptařů
Mám takový... lehce nostalgický období.

Přestěhovala jsem se (nejspíš jen na měsíc, ale kdoví) a bydlím zase tam, odkud jsem před skoro sedmi lety odešla. Tehdy jsem to tu strašně nesnášela a strašně jsem se těšila, až "utečeme do vlastního"... pak jsme utekli, konečně se nikdo s nikým nehádal a nikdo nikoho tiše ne-nenáviděl, a já paradoxně ke svýmu novýmu vysněnýmu domovu nikdy tak nějak... nepřirostla. Naštěstí umím odpouštět. A teď jsem zase tady, u babičky s dědou, ale tentokrát sama; a je v tom trocha nádechu toho minulýho, ale jen dost malá a pozměněná troška. Teď je to jiný. Možná proto, že stejně nemám moc času na přemýšlení, protože se neustále učím všechno, co jsem doteď nestihla...