Duben 2012

A začal nový den...

21. dubna 2012 v 15:45 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Vzpomene si ještě někdo na Jaké to je? Už je to skoro rok, co jsem ji napsala. Tehdy mě praštila přes nos, ani jsem nevěděla jak.
Už tehdy jsem chtěla napsat pokračování. Ale musela jsem si počkat, až mě zas jednou něco praští.

Ona je skutečně o někom - o několika lidech. Ale myslím, že tentokrát by mi ji na Konoze nevzali; nebo možná vzali, ale já bych ji nedokázala pořádně vysvětlit... je to moc roztříštěná hádanka. Tak ať si v ní každý najde, co je jeho srdci nejbližší. :)

Hudba (a vážně doporučuju ^^)

Depressed? Oh, really, why?

19. dubna 2012 v 20:48 | strigg |  V ráji žbleptařů
Nikdy nedodržíš slovo... Sklapni. Protože mám pravdu, co? Samozřejmě.

Je to něco kolem měsíce, co jsem sem naposledy psala. Popravdě se mi ani nestýská, jen... občas si říkám, že tohle není tak špatné místo. Na některé věci. Mít možnost trošku si od plic zanadávat, využít svého úžasného demokratického práva a nebýt za to nikým peskována. Sem tam, rozumíte...
Poezie? Jo, něco málo, časem. Teda jestli tomu říkáte poezie. Povídky? Pár drabblátek. Časem. A jedna... ale nic, tu si ještě nechám pro sebe. :-)
Mám za sebou písemnou část profilových maturit. Podařilo se mi zjistit, že ani po stém vysvětlení nerozeznám hláskové změny, nejspíš vůbec neumím česky (chodinky, slato, čibro, dobri cena, či mešice dou!) a nevím, proč se hlásím na žurnalistiku. (A bohemistiku. Ale tu radši ani nezmiňuju.) Stejně jako fakt, že Španělé jsou podrazáčtí kreténi, což jsem sice věděla už dávno; ale abychom zrovna my byli první třída, které udělají takovou sviňárnu, no, tomu jsem popravdě nevěřila ani já. Vlastně mě to ani nenapadlo. Já naivní, naivní idiot!
Vtip je v tom, že u naší španělštiny je písemná část těžší než ústní. Okomentovala bych jim cokoli, vážně cokoli od Celestiny a Bercea až po Márqueze! Jenom ne Bécquera a Calderóna, dvě věci, kterých jsem se nejvíc bála, dvě věci, o nichž nás ujišťovali, že tam nepadnou a z nichž jedna by tam podle těch jejich zas*aných pravidel padnout ani neměla... no, prý na nás byl alespoň zajímavý pohled. Šéfka španělské sekce říkala, že prý ještě neviděla sedmadvacet úplně zelených lidí v jedné místnosti.
Jinak, hm... mám se skvěle. Úžasně, vážně. Prázdná uvnitř, falešně veselá navenek a zoufalá všude kolem. Zajímalo by mě, co se stane, až moje veselá skořápka popraská... proměním se v páru? Vyšumím? Vysublimuju? (chemikáři odpustí, já tu vaši zálibu nikdy nechápala) Zmizím, změním se ve vzduch a odfoukne mě vítr někam daleko? Daleko, daleko... hodně daleko. Co nejdál. Pryč odsud. Docela bych to i brala.
Snažím se, vážně. Přísahala jsem si, že už se nenechám strhnout. Že si udržím svý starý, optimistický, veselý, ironický já stůj co stůj. A docela mi to i jde, víte, člověku je vážně líp, když se neutápí v existenciálních otázkách života a smrti, nebo aspoň ne pořád (oh, ten Sartre musel být ale zoufalec). Jsem za to několika lidem nesmírně vděčná. Jen... občas mě to unavuje. Jako třeba teď, jinak bych sem tak zbytečný článek nepsala. Ale co už... budu se snažit dál.
Mimochodem, Sherlock od BBC je vážně skvělej. (Tady máte odpověď na otázku, jestli se skutečně pořád učím. Ne, neučím. Koukám na Sherlocka. Popravdě se hodlám začít pořádně učit až za pár dní a skončit někdy na konci května, vzhledem k tomu, co všechno jsem ještě neudělala. :D)
No, hm... určitě máte úžasný pocit z toho, že mě zase čtete. Popravdě, chtěla bych být vlastní čtenářkou, ten pocit pokaždé, když rozkliknete článek, musí být tak povznášející.... *ironie, zalez*

Tak já vás nebudu moc trápit. Je se mnou nuda, fakt. Neumím česky ani španělsky, nevím, co jsem na tom gymplu šest let dělala, zasadila jsem stromeček, kterej konstantně chcípá, zvořu, na co šáhnu. Nečtu, nebavím se s lidmi, má asociálnost dosáhla kriticky vysoké úrovně a pohybuje se kdesi daleko za červenou čárou. Jsem zlá a ironická a nechce se mi vůbec nikam, začínám litovat, že jsem si vůbec někam nějaké přihlášky podávala. Proč jsem to vlastně nezkusila na tu psychologii...?
A tohle je snůška děsných keců o ničem :D ale co už, blog má být prý internetový deníček, četla jsem to u cloverdee. :D

Sayonara, bye bye, pápá lálá, španělsky vám to neřeknu, ani kdybyste se postavili na hlavu.
Mějte se. :)