Prosinec 2011

Jak mi blecha popřála veselé Vánoce

28. prosince 2011 v 21:50 | strigga |  V ráji žbleptařů
Největší a nejdůležitější zpráva dne: Stala jsem se spoluzakladatelkou Ligy nepřátel rozinek! Pokud také patříte mezi odpůrce těchto malých, scvrklých, odporných seschlých parodií na víno, můžete připojit svůj podpis v zatím neexistující petici, nebo lépe, tady dole v komentářích.

Takže ano, vážení, poprvé v životě jsem viceprezident něčeho! Obávám se, že taky naposled. :D

Mimochodem, tohle je parádní hudba ;-)

Drabble pro Raven: Na úvodní stránce

21. prosince 2011 v 23:29 | strigga |  Drabblata a pidipovídky
Hehé... dobře, tohle drabble miluju :D netuším, jak mě to napadlo, ale bavilo mě to strašně. A je mi velikým potěšením, že jej mohu věnovati zrovna svému drahému bráškovi ;-)

Zadaná slova zněla: návod na přežití, pomněnka, defibrilátor. Snad mi odpustíš, že jsem jedno trochu pozměnila ;)
Fandom: řekněme... něco, co už jsem nesnesitelně dlouho nepsala.
Má to něco přes sto slov, ale náhodou ne o moc. :D
Veselé Vánoce, brácho!

Pár veršů do větru

19. prosince 2011 v 22:12 | strigga |  Střípky roztříštěných zrcadel
Takový dost nanicovatý střípky, abych pravdu řekla. Ale je na nich jedna věc zajímavá - všechny tři jsou o větru, a to prosím jen proto, že jsem si před pár dny během toho orkánu, nebo co to bylo, v noci labužnicky otevřela okno, zachumlala se do deky a sedla si těsně k zábradlí. Miluju vítr.

Výhled u nás není nic moc, ale v některých případech na tom nesejde. Tohle byl jeden z nich ;-)

Modlitba za Brumbála Československa

18. prosince 2011 v 14:03 | strigga |  Názorovník
Co je však největší,
co je však největší,
ta lidská svoboda...

Teď budu horší než Elfias Dóže, promiňte mi to. Ale já myslím, že Havel si to zaslouží.

Drabblátko, drabblátko, drobátko mi hrablátko...

16. prosince 2011 v 22:59 | Ten schizofrenik odvedle |  Drabblata a pidipovídky
Jinak jsem normální... :D

No ano. Já vím, že minulá zadání jsem nesplnila, a stydím se za to, strašně se za to dodnes stydím. Ale přeci jen - už jsou to skoro čtyři roky, tak co kdybyste mi odpustili a dali mi druhou šanci?
Mám totiž ohromnou chuť psát drabblata. O všem možném i nemožném. A tak vás pěkně prosím, kdo by nějaké chtěl (třeba jako vánoční dárek :)), nechť mi tu zadá tři až pět slov do komentů :-)

Prosím vás pěkně (ještě jednou :D), nezadávejte mi témata. S těmi mi to nikdy nešlo... slova mám raději. A fandomy či nefandomy se taky nechte překvapit. A když to nebude mít přesně sto slov, nezlobte se na mě; mně jednou řekli, že to tak být nemusí, a já se tím od té doby řídím.

A... budu strašně ráda, když mi něco zadáte. Vážně mi tím uděláte radost. Neslibuju, že to doopravdy napíšu, protože sliby jsou chyby - ale vynasnažím se. A už teď mě napadá jedna věc za druhou... :)

Tákže, jako obvykle, otázka zní: Chcete mě? Teda, chcete drabble? ;)

Zeptej se ryb, kde je jim líp...

11. prosince 2011 v 21:30 | strigga |  V ráji žbleptařů
Poslední dobou bych vám nepřála mě potkat. Jsem sprostější než Hidan, no fakt. Na všetečné otázky okolí, zvláště spolužáků, odpovídám větami typu: "Cože? Čtu Steinbecka, jděte k***a do p***ele..."

Všimla jsem si toho před chvílí, když jsem odhodila sešit ze španělštiny se znechuceným "A na tohle už se taky můžu vys***!"

Přípitek na shledanou

4. prosince 2011 v 1:37 | strigg |  Verše z dílny šílené striggy
A zase jedna divná. striggo, tobě hrabe!

Ale co. U týhle alespoň vím, kde se vzala. Může za ni tahle písnička - protože ta ženská , o čem zpívá, a právě proto je to tak krásný - a možná i proto, že tomu rozumím taky...

Vědět je obecně dost důležitý, řekla bych. ;-)

Na začátku

1. prosince 2011 v 21:15 | strig |  Verše z dílny šílené striggy
Psáno s myšlenkou... (s několika myšlenkami, z nichž ani jedna se v tom naštěstí moc neodráží :D) na jednoho člověka. Ale kupodivu to o člověku není.
Je to divný. Ale co byste ode mě chtěli.
A... ne že bych v tom sama neměla guláš, ale vězte, že přes název toho rozkódujete nejvíc... :)

Interpunkce se projednou vrátila z cest, ačkoli jen částečně :-)

Mimochodem, zapomněla jsem na hudbu. Představte si ranní cestu autobusem a cvoka, který strašně šťastně poslouchá... třeba tohle !