Září 2011

Malá modlitba

24. září 2011 v 20:05 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Promiňte mi to... ale zdá se mi, že jste mě tak úplně nepochopili. Alespoň po rozhovoru s několika z vás mám takový pocit. :D
Já tu pořád jsem a pořád tu budu, jenom mnohem, mnohem míň. Neumřela jsem a nejsem takový masochista, abych si urvala kus duše a myslela si naivně, že to tak může být správně. :)
Pravda je, že když už netrávím tolik času (resp. přes týden skoro žádný) v tomhle našem virtuálním světě, mnohem líp se mi píše. Mnohem líp všechno stíhám, mnohem líp si všechno pamatuju a mnohem líp mi všechno jde. Mám mnohem čistější hlavu a zvládám vnímat okolní svět a napadají mě věci, které by mě dřív nenapadly. Je to veskrze prospěšné. A jednou dvakrát týdně zavítám sem a na Konohu a... a budu psát, protože my pisálkové prostě potřebujem čtenáře :)
Tákže, už mě snad chápete správně. ;)

Tahle básnička není tak úplně básnička... má spojitost s básněnkou Za světlem, kterou jsem tu uveřejňovala před pár týdny. Motiv hořící noci se mi prostě nějak děsně líbí. xD
Komentáře vítány, mop už se na ně třese!
Ciao zase v sobotu ^^

Sázím se o duši

18. září 2011 v 21:02 | strigga
O svou vlastní. A pusťte si tohle (inspirace z Konohy).

Dobře, lidi... budu k vám upřímná. Jako jsem měla být vždycky, a jako jsem byla málokdy...
Říkali, že jsem bez vůle. A měli pravdu. A já si upravila priority.
Příčí se mi to říkat, ale existují důležitější věci než tenhle svět.
Chci ji získat zpátky, víte. A chci být zodpovědná. Nechci už lhát nikomu, a hlavně ne sama sobě.
A mám, jak se zdá, poslední možnost. Poslední stéblo trávy čeká na mou třesoucí se dlaň.

Nedivte se, když mě tu teď uvidíte jen poskrovnu. Budu tu pořád s vámi, jen... musím žít ten druhý život.
Musela jsem to sem napsat, i když to vlastně pro vás nic neznamená, protože to je ten nejvyšší slib, který si můžu dát... ten nejvyšší a jediný, který nesmím porušit.
Když mě tu uvidíte, vyhoďte mě. Nemám tu být.
Sayonara.

s.

Teď spolu obarvíme svět

14. září 2011 v 17:09 | strigg |  Střípky roztříštěných zrcadel
Tralalalala, listuju Písněmi beze slov, tralalalala, Rimbaud na mě čeká na stole, lalalalala, Shakespeare jim přizvukuje ve vzácném souznění smyslů...
*eeeeeeeh?? Co? * *So řiká?*
Jo, k těm básničkám. (Že sis taky vzpomněla.) (Sklapni, nejsem přece žádnej schizofrenik.) (Jo, to ten idiot odvedle!) Víte, podle mě, když je člověk příliš dlouho sám a zároveň obdařen jistou nezanedbatelnou dávkou lenosti, donutí ho to někdy až přespříliš přemýšlet. Což může být přínosné, ale pouze v případě, že nejste já. xD
Tohle je takový můj malý návrat... k tomu před tím. Let´s enjoy! ;-)

(A už drž zobák. Von to pak nikdo nečte, když jsou ty perexy moc dlouhý.) (Myslím, že se asi stanu prvním člověkem na světě, který kdy vlastnoručně vykostil své druhé já...) (Ty... zastrč ten skalpel zpátky! Hej! Ne, počkej! PŘESTAŇ!!!)

Za světlem

8. září 2011 v 21:59 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Má moc optimistický název, na to, jaká je doopravdy.
Ale nemyslete si o ní, co vás možná napadá. Není to pocitovka. Do téhle, narozdíl ode všech ostatních, co jsem za poslední dva měsíce napsala... do téhle jsem dala kus sebe.
A jsem na ni hrdá, i když má v sobě osten smutku.
I když to možná ani není báseň.
Jen... maličké rozbité zrcátko.


S třískou v duši o vás pro vás a pro andílka

4. září 2011 v 3:08 | Haru (totálně schizofrenická) |  Střípky roztříštěných zrcadel
Eeh... přehlédneme čas přidání a budeme se tvářit, že je bílý den a že jsme tady všichni docela normální. :D
Ale když mě tyhlety věci občas prostě napadnou uprostřed noci, no... ech...

Taková... zvláštní várka, ale kupodivu se mi každá svým způsobem líbí ;)
Ku poslechu to chce hlavně noc, vítr a cikády, ale pro vás všechny, kdo nejste takoví cvoci jako já, bohatě postačí tohle. xD

Přiletěl z Pchjongjangu astmatik, měl prázdnou kapsu a v oku tik...

1. září 2011 v 12:45 | Haru |  V ráji žbleptařů
Tak jsem se tak nějak víceméně úspěšně překotila přes první školní den posledního školního roku. A jak můžete vidět na obrázku, pěkně mi z toho hrabe. Takhle nějak teď vypadám :)

Následuje krátký, leč upřímný článek, pod nímž se nachází ještě mnohem kratší zveršovaný výsledek mého dnešního mozkového hloubání a dloubání, který vám, když už nic jiného, přinejmenším vysvětlí ten ujetej titulek. :D