Červen 2011

Tak jsem cvok nebo ne?

30. června 2011 v 21:58 | strigga |  V ráji žbleptařů
Diagnostikujte mě někdo :D
No, mě by to totiž opravdu zajímalo. Jak se pozná skutečnej cvok? Co přesně se takovýmu bláznovi odehrává v hlavě? Já nevím... hele, schválně, popíšu vám své symptomy a uvidíme.
Yosh, strigga se jde přiznat k těm nejhorším prohřeškům! xD
Prosím, pokud se vám nechce číst celý článek, přerolujte to pěkně na konec a přečtěte si aspoň to dole :-)

A mimochodem, můj mop si stěžoval na nedostatek práce... co takhle nějakej komentář, plantážníci? *Trentítkoooo, nebij mě!*

Budeme si hrát...

28. června 2011 v 10:25 | strigga |  Neviditelná literatura
Jak já jsem ráda, že tu ta Neviditelná literatura je :-)
Tentokrát... to není fanfikce... tedy, mohla by být. Je to vlastně jedno. Je to o nás všech... o nás všech, kteří hledáme. Jen takové kratičké něco, v čem asi vidím smysl jenom já. Ale moc to pro mě znamená. :)
Jestli se vám nechce psát komentář, zanechte aspoň hvězdičku. Ať vím, že jste tu byli. :)

Ku poslechu... Vždycky, když tohle poslouchám, musím zavřít oči...

Jak vytrhnout velrybě... háček z tlamajzny!

24. června 2011 v 17:43 | strigga |  V ráji žbleptařů
Autorka dosáhla vysoké úrovně angličtiny :D ale když ono nejde se při téhle písničce nesmát, fakt. Néééjde!

Tak bych vás třeba mohla informovat o svým potrhlým životě pseudointelektuála. Ve třech veledůležitých bodech. Víc jich napsat nemůžu, to je na mě už moc vysoká matematika. xD
A navrch přidám i vysokokvalitní výtvarné umění!

Na řasách

20. června 2011 v 17:47 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Spíš povzdech, spíš otázka než básnička. O tom, jak obtížný je smířit se se světem.
Ku poslechu. Hodně silná záležitost, a to prosím patří k pohádce. K pohádce...?

Nějak až moc přemýšlím, nezdá se vám? Není to zdraví škodlivé? Ačkoli, otázkou zůstává, zda by to dokázalo jakkoli poškodit mou dutinu lebeční, když se v ní už dávno nenachází nic než zapomenutý hypothalamus a sada skleněných kuliček od Vánoc. xD
Můj stále ještě nový mop se třese nedočkavostí na vaše dotazy, připomínky a výlevy připomínající funění rozzuřeného býka na corridě. ;-)

Deníkový zápis z 19. června 2011

19. června 2011 v 12:31 | strigga |  Z deníku jahodového maniaka
Jak se tak pročítám svou starší poezií, začíná mě to děsit. Musím se stále sama sebe ptát: kde nastala ta změna? Proběhla tak nějak... nepozorovaně, až jsem si jí téměř nevšimla. Nebo možná až příliš pozdě.
U svých básniček z let 2007 a 2008 se pořád zmiňuju o nějakém "smyslu"... opravdu jsem ho v nich viděla? A vidím ho i dnes, nebo jen zkresleně? Jak je možné, že i mí tehdejší čtenáři tvrdili, že ho vidí a že se jim to líbí - to jsme byli všichni tak slepí?
Milovat svět takový, jaký je, je stejně těžké jako snažit se ho změnit. Ale co je lepší? A existuje vůbec správná cesta?

A lidi?

18. června 2011 v 2:04 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Bohatství, uznání, všechno lze ztratit, ale štěstí ve vlastním srdci může být jen zastřeno a bude tě, pokud žiješ, vždy znovu obohacovat.
Zkus se také jednou, až budeš sám a nešťastný nebo mrzutý, podívat za krásného počasí z půdy ven. Ne na domy a na střechy, ale na nebe. Dokud můžeš bez bázně hledět na nebe, dotud víš, že jsi vnitřně čistý a že budeš zase šťastný.
- Anne Franková -

Bonsoir, mademoiselle Prague

13. června 2011 v 13:13 | strigga |  Verše z dílny šílené striggy
Edit 17.6.: Tak to vypadá, že jste ji nepoznali. Ale co už... já díky tomu aspoň zjistila, že miluju zadávání hádanek. A teď už ji díky změněnému názvu poznal určitě každý :-) tak si ji zkuste zabroukat, i když se přiznám, že mě tak během týdenních jízd na kole napadlo ještě pár úprav...
Nashle při dalším článku! ^^

Nojo, nojo... tady někdo vždycky něco slíbí, žejo, a pak? Skutek utek...
Ale víte co, tenhle článek je tu jen proto, že je dnes takový velevýznamný den *narcisticky se směje* a já ho tu mám předpřipravený už od pátku, poněvadž teď zřejmě někde ležím ve škarpě se zlámanýma nohama v rámci šaškárny, co si honosně přezdívá "sportovní kurz". ^^

Ano, strigg, feliz cumple! Happy birthday to you! Všechno nejlepší! Jen si popřej, když ti nepopřeje nikdo jinej, žejo!

Kapitola dvanáctá, Vypni to, vole.

4. června 2011 v 22:56 | strigga & Carmen |  Ledoborec
Dnes budeme sentimentální, hrozně sentimentální.
Máme spoustu niti dentální, niti dentální.
Ukáže se, kdo je tady... mentální.
chceš rým AAAA? (<-- věta století)

My to ale nejsme, Karlíku!
My máme totiž ruskou mafii v malíku!
Muhaha, muhuhu, Rudolfe, králíku...

Tento perex je důkazem naší naprosté degenerace...
čtěte radši, zkuste nezvracet
Lepší než se domů z hospody potácet

Omluvte stupiditu autorek, koneckonců jste si ale mohli dávno všimnout, že nejsme úplně v pořádku. Howgh.