Srpen 2010

Jů, vážně? Ty mě vážně nechceš zabít?

27. srpna 2010 v 18:32 | strigga |  V ráji žbleptařů
Ale já tebe jo, klone. *VVV - Vohromně Vražedný Výraz*

Ech... v pořádku. Nic. Nevšímejte si mě. Tedy, samozřejmě by se dalo říct, že kdo vlezl až sem, ten si mě musel všimnout, ale... fňa, nezamotávej se do toho, BAKA.

Jen jsem vám chtěla oznámit, že jsem skutečně neumřela, jak si jistě někteří slabomyslnější, případně optimističtější z vás myslíte, nýbrž stále zuby nehty lpím na životě, a píšu, píšu, píšu! Vlastně tak strašně píšu, až z toho nepíšu sem, a taky sem nic z toho, co jsem napsala, nehodlám dát.

Chytré. Tím, že ze sebe děláš idiota, jim vlastně říkáš, že ze sebe idiota dělat nechceš. Baka...

Ale víte co? Jsem si jistá, že sem v nejbližší době něco přidám. Člověk má taky občas povinnost navštěvovat svůj druhý domov, zvláště když je to v něm radostnější než v tom prvním.

Takže jsi jim jen chtěla říct, že něco napíšeš. Nevíš kdy a nevíš co. Jak BRILANTNĚ PROMYŠLENÉ.

Vždyť říkám, nevšímejte si mě. Plujte internetem někam do smysluplnějších vod...

Sayonara, idiote.



Ať tam nejsou taky, prosím...

17. srpna 2010 v 12:13 | strigga |  V ráji žbleptařů
Už dva dny mě příšerně bolí oči. Už tři dny nemůžu spát. Už dva roky nenávidím cikády. Nevím, jak to jejich podělané cvrlikání může někoho uspávat! Já mám vždycky tak akorát pocit, jako by mi někdo bušil do hlavy sbíječkou. Neusnu, ať se snažím sebevíc. A když si zavřu okno, umírám vedrem. A když se zkusím přesunout jinam, vždycky mě někdo vyhodí. A když... a když.

Nemůžu spát. Nemůžu spát.
Nemůžu psát. V tomhle stavu určitě ne. Moje oči!

Prosím, zachraňte mě někdo. Přijeďte sem tu hnusnou havěť vyvraždit. A rovnou vemte katanou i mého otce, který se blbě usmívá a tvrdí, že ho ten zvuk pokaždé uspí. Já - už - nemůžu.
Pomoc!

Zítra večer jedu pryč. Jestli jsou v Tatrách cikády, asi už skočím z okna. Bez spánku se nedá žít. 

Tři smutné střípky

11. srpna 2010 v 8:08 | strigga |  Střípky roztříštěných zrcadel
S mou současnou náladou nemají nic společného. S tou tehdejší až příliš mnoho...