Prosinec 2008

O dvou ztracených duších a jednom velikém nápadu

23. prosince 2008 v 15:29 | strigga |  Občasné vánoční šílenství
Dárek pro Raven. Zadaná slova jsem kupodivu dodržela :)

A ještě vzkaz... Rav, usmívej se. Ta svíčka v tvojí duši pořád hoří, tak ji nech rozhořet pořádně, ať tě zahřeje! Nesmutni, vždyť jsou Vánoce! Věř mi, já budu tak ráda, když tě tohle rozesměje... smích je to nejdůležitější na světě! Hned po snech, samozřejmě.

Co se týče vás všech, všech, všech, úplně všech ;) - přeju vám ty nejkrásnější Vánoce, jaké můžete mít, všechno, co jste si přáli, a hlavně ať vám stromeček nespadne na hlavu a prskavky nezapálí vlasy (plešatým se omlouvám).

Daleko

21. prosince 2008 v 12:28 | strigga |  Občasné vánoční šílenství
Napsala jsem básničku. Jo. Trvalo to asi pět minut. Napsala jsem básničku a hrozně jsem ji chtěla někomu věnovat, a tak jsem si projela všechny objednávky vánočních dárků. Samozřejmě jsem zjistila, že v nich nic takového není. Ale já to stejně jednomu z vás pod ten zatracenej stromeček narvu, řekla jsem si a projela to ještě jednou. A protože Iswida je jediná, kdo si přál vysloveně básničku, tak tohle narvu pod stromeček jí. I když to vůbec není to, co chtěla. Protože to sem prostě musím dát. Nezlobte se na mě...
A - víte, zjistila jsem, že všechny moje básničky jsou vlastně prchavé okamžiky. Zajímalo by mě, kolik z vás to zjistilo dřív než já =) tak mi to kdyžtak napište...
A všem, kteří mi napsali o dárek, se hluboce omlouvám, neboť je dost možné, že svůj dárek dostanete až po Vánocích :)

To musíte vědět!

12. prosince 2008 v 20:35 | strigga |  V ráji žbleptařů
Chtěla jsem sem konečně napsat nějaký dárek. Já vážně chtěla. Ale blbost dnešního dne řekla NE, a ježto spím u babičky, napíšu vám tu jen o ní. Ovšem upozorňuju, že stojí za to.



Jak mě zasáhla krize

9. prosince 2008 v 19:57 | strigga |  Názorovník
Jak na mě dolehla krize? Rychle a jednoduše. Mámu kvůli ní včera vyhodili z práce, kde byla dvanáct let.


Pche.

2. prosince 2008 v 20:51 | strigga |  V ráji žbleptařů
Tak, a abyste neřekli, že teda ale vůbec nic nedělám, abych Carmen příliš neprovokovala a abych dostála tomu, že mně prostě patří písmo Arial, tak tu máte nový lay. Nový lay s obrázkem, který mi natolik vlezl do hlavy, že mě donutil se tajně přikrást k počítači a otevřít Photoshop, ačkoli jsem se dušovala, že Photoshop alespoň měsíc neotevřu, neboť lay od Carmen byl naprosto špičkový. Taky tomu dopomohla moje nejmilejší úžasná osoba Raven, když prohlásila, že Photoshop je fajn - může tě vytočit, ale aspoň ho můžeš kdykoli vypnout :) představte si, o co by byl život jednodušší, kdybyste mohli někoho ztišit, vypnout, přepnout, přetočit, zpomalit, zrychlit... ách jo.

A abyste si nemysleli, že dneska budu jenom milá, tak to teda ne - protože jsem vám přišla oznámit, že v nejbližších dnech zcela určitě nic nenapíšu, protože... protože jsem prostě mrcha zabijácká. Pche.
Slunce v duši, světový mír a hlavně - Peace for Tibet. Gándhí by to tak chtěl.
A kdo mi layout neokomentuje, toho shodím... do... hm... dračí sluje. Abychom skončili ve verších.
Co vy na to?
A co Jan Tleskač... ?